Jistota a smluvní pokuta.

Novela občanského zákoníku z r. 2012 zakotvuje při pronájmu bytu možnost smluvní pokuty, a to v § 2254. Smluvní pokutou lze zajistit splnění jakékoliv povinnosti vyplývající z nájmu.

Jako všechno i jistota a smluvní pokuta má svá pravidla.

• Aby pronajímatel mohl žádat po nájemci jistotu nebo smluvní pokutu, musí to spolu napřed ujednat. Tzn., že toto ujednání bude obsahovat nájemní smlouva.
• Souhrn výše ujednané smluvní pokuty a peněžité jistoty, kterou poskytuje nájemce pronajímateli, však nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

Poznámka: aby mohl pronajímatel uplatnit právo na zaplacení smluvní pokuty, musí být jistota menší než trojnásobek měsíčního nájemného.

Příklad:

Nájemce při podepsání nájemní smlouvy zaplatil jistotu ve výši dvou nájmů (14.000 Kč), tak jak se s pronajímatelem dohodli. Současně v nájemní smlouvě byl uveden požadavek dodržování domovního řádu, kdy ve vážných případech, se jeho nedodržení může pokutovat částkou až 10.000 Kč.

Nájemce časem tento domovní řád porušil a majitel domu žádal pokutu 10.000 Kč, tak jak měli v nájemní smlouvě ujednané.

Na smluvní pokutu ve výši 10.000 však majitel domu neměl právo, protože součet smluvní pokuty a jistoty byl vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Maximum smluvní pokuty, kterou mohl po nájemci žádat, bylo tedy 7.000 Kč.